1908 |
23. srpna se Anna narodila ve Starých Hodolanech u Olomouce v rodině mistra holičského a kadeřnického Antonína Veselého a jeho ženy Adolfy. Měla starší sestru Adolfu, která v dětství zemřela, a dva mladší bratry Aloise a Adolfa. |
1914 |
Za 1. světové války navštěvuje obecnou školu. Je vychovávána ve víře českobratrské evangelické; vliv otce sociálního demokrata. |
1924 |
Nastupuje do učení zubní techniky v Olomouci. |
1931 |
Po tříleté práci v zubní ordinaci Dr. Dubového si otevírá vlastní dentistickou praxi v Olomouci, kterou provozuje až do roku 1936 natolik úspěšně, že z výdělků může financovat stavbu rodinného domu v Droždíně. |
1933 |
Sňatek s nadporučíkem intendatury Bohumírem Zemánkem (1904-1969). Z 30. let se dochovaly její krajinomalby. |
1935 |
Narození syna Bohumíra. |
1936 |
Narození syna Slavomíra. |
1939 |
Smrt syna Bohumíra. Rodina se stěhuje do Brna, kde se Bohumír Zemánek stává úředníkem Cenového úřadu. |
1942 |
Narození syna Bohumila (zemřel 1996). |
1945 |
Rodina se stěhuje do Kroměříže, kde je B. Zemánek zaměstnán na krajské intendatuře obnovené Československé armády. |
1948 |
Narození dcery Anny. Rodina se stěhuje do Prahy, kam je major Zemánek povolán ke službě při Generálním štábu čs. armády. |
50. léta |
Nastává období psychické nevyrovnanosti, nespokojenosti a frustrace. |
1960 |
Annini synové Slavomír (v té době student medicíny) a Bohumil (budoucí student sochařství na AVU) objevili na půdě desky s matčinými malbami z mládí a přemluvili ji, aby se výtvarné činnosti začala opět věnovat. Touto autoterapií získala Anna opět smysl života, který se vytratil poté, co její děti začaly odrůstat a její mateřská role slábla. Kreslení a malování se stalo její hlavní náplní až do konce života. |
1960-63 |
První tvůrčí období. Maluje temperou, postupně objevuje pastel. Začíná kreslit v momentě „andělské lhůty“ před rozedněním, kdy nahazuje velkorysými gesty objemy svých obrazů, které během dne dále rozpracovává. |
1964 |
Anna pořádá první výstavu „Den otevřených dveří“ ve svém bytě v Buzuluské ulici v Praze 6, Dejvicích. |
1963-66 |
V její tvorbě se objevují mikrostruktury, které zakresluje do pastelových kreseb pomocí tuše a pera, později je nahrazuje propiska. |
1966 |
První samostatná výstava v Divadle Na zábradlí. Po ní následují společné výstavy, kde je zahrnuta mezi naivní tvůrce (kurátor A. Pohribný). |
1968 |
Student FAMU Vlastimil Venclík natočil absolventský dokumentární film Muž a Žena, jehož polovina je věnována Anně Zemánkové. |
1969 |
Plukovník Bohumír Zemánek tragicky zahynul. V Annině tvorbě se začínají objevovat perforace, které aplikuje také při výrobě stínítek na lampy. |
1971 |
Objevuje techniku plastického vytlačování kresby na ručním papíře. |
1973 |
Začíná pracovat technikou malby a barevné kresby na škrobeném saténu, který následně vystřihuje a nalepuje na papíry.Obrazy někdy doplňuje výšivkami a aplikacemi korálků či flitrů. |
1977 |
Stěhuje se z dejvického bytu do pražských Nuslí. V důsledku diabetu se její zdravotní stav zhoršuje natolik, že není sama schopna vycházet a je odkázána na pomoc dětí. |
1979 |
Výstava Outsiders v Hayward gallery v Londýně uspořádaná V. Musgreavem a R. Cardinalem odstartovala světovou kariéru Anny Zemánkové. |
1980 |
Několik kreseb A. Zemánkové kupuje do svých sbírek Collection de l´art brut ve švýcarském Lausanne. |
1981 |
Anna Zemánková je zastoupena na Bienále v Sao Paulu. |
1982 |
Amputace první nohy. 1986 |
1984 |
Amputace druhé nohy. Anna přesidluje do domova důchodců v Mníšku pod Brdy, kde syn Slavomír působí jako lékař. Nadále se věnuje výtvarné tvorbě, především textilním miniaturám. |
1986 |
15. ledna Anna Zemánková umírá. |
|